I zde vám program pomůže. Síly ve šroubech stanoví na základě výpočtu konečně-prvkového modelu a automaticky je vyhodnotí. Posouzení únosnosti šroubů pro případy porušení tahem, smykem, otlačením a protlačením provádíte podle normy. O vše ostatní se v tomto kroku postará program. Stanoví všechny potřebné součinitele a přehledně je zobrazí.
Chcete provést posouzení svarů? Potřebná napětí se v takovém případě také stanoví pomocí konečně-prvkového modelu. Poté se svařovaný prvek modeluje jako pružně-plastický skořepinový prvek, přičemž se u každého prvku posoudí jeho vnitřní síly. (Kritéria plasticity jsou nastavena tak, aby odrážela porušení podle AISC J2-4 a J2-5 (zkouška odolnosti svarů) a také J2-2 (zkouška pevnosti základního kovu).) Poté se provede posouzení s dílčími součiniteli spolehlivosti podle vybrané národní přílohy.
Plechy posuzujete plasticky porovnáním navrženého plastického srovnávacího přetvoření s přípustným plastickým přetvořením. Standardní nastavení je 5 % podle EN 1993-1-5, příloha C, i pro AISC 360, ale může být také zadáno jako uživatelsky.
Program SHAPE-THIN počítá všechny příslušné průřezové charakteristiky včetně plastických mezních sil a momentů. Překrývající se plochy se zohledňují realisticky. U průřezů, které se skládají z různých materiálů, stanoví SHAPE-THIN účinné průřezové charakteristiky vzhledem k referenčnímu materiálu.
Kromě analýzy napětí pružno-pružně lze provést plastické posouzení včetně interakce vnitřních sil u libovolných tvarů průřezů. Plastické posouzení se zohledněním interakce se provádí simplexovou metodou. Jako podmínku plasticity lze zvolit teorii podle Trescy nebo von Misese.
Program SHAPE-THIN provádí klasifikaci průřezů podle EN 1993-1-1 a EN 1999-1-1. U ocelových průřezů třídy 4 stanoví program účinné šířky nevyztužených nebo podélně vyztužených panelů podle EN 1993-1-1 a EN 1993-1-5. U hliníkových průřezů třídy 4 počítá program účinné tloušťky podle EN 1999-1-1.
Pro posouzení mezních hodnot (c/t) lze v programu zvolit metodu el-el, el-pl nebo pl-pl podle DIN 18800. Přitom se (c/t) pole prvků ve stejném směru rozpoznají automaticky.
V souladu s DIN 18800, část 2, se pro zjednodušení výpočtu provádějí posouzení pro rovinný vzpěr a pro prostorový vzpěr zvlášť. Obecně se posouzení rovinného vzpěru provádí v rovině konstrukce pomocí analýzy napětí rovinné konstrukce podle teorie druhého řádu se zohledněním návrhových zatížení a počátečních deformací.
Posouzení na klopení se provádí na jednotlivém prutu odděleném od celé konstrukce pomocí definovaných okrajových podmínek a zatížení pružně-elastickou metodou.
Přídavný modul RF-/FE-LTB hledá rozhodující způsob porušení pomocí součinitele kritického zatížení, který popisuje vzpěr ohybem, klopením a klopení nebo kombinaci všech druhů porušení v závislosti na modelu a působícím zatížení. Poté modul provede nový výpočet pro získání požadovaných operandů.
Nastavení detailů určuje, zda se součinitel kritického zatížení počítá v důsledku ztráty stability (za předpokladu, že materiál je definován nekonečně elastickými vlastnostmi) nebo s omezením napětí.
V případě potřeby lze velikost konečných prvků upravit. Upravit lze také dílčí součinitel spolehlivosti γM. V přídavném modulu RF-/FE-LTB jsou iterační parametry vhodně přednastaveny pro výpočet všech běžných modelů, lze je však individuálně upravit.